Vzpomínky veterána elitního útvaru podvodních ženistů, předchůdců dnešních Navy SEALs, kteří za druhé světové války prováděli téměř nesplnitelné bojové mise v rámci Dne D i řady klíčových vylodění v Tichomoří. Příběh jednotky nejelitnějších a nejodvážnějších válečníků druhé světové války a přímých předchůdců dnešních jednotek Navy SEALs, vyprávěný jejím posledním doposud žijícím členem, pětadevadesátiletým Georgem Morganem. Morgan byl to celkem obyčejný, urostlý, sedmnáctiletý plavčík z New Jersey, který se přidal k nové námořní ženijní jednotce, pověřené ničením nepřátelské pobřežní obrany ještě před vyloděním hlavních spojeneckých sil. Jeho první nasazení: Omaha Beach během Dne D. Když se pak vrátil do Států, zjistil, že tím jeho služba teprve začínala. Vybaven plavkami, potápěčskými brýlemi a ploutvemi byl poslán na Havaj a následně nasazen napříč Tichomořím coby příslušník elitního, průkopnického útvaru podvodních ženistů. Pěšáci o nich říkali, že jsou to „napůl ryby, napůl blázni“. Dnes jim říkáme žabí muži – nebo Navy SEALs. Pod vedením svérázného důstojníka námořních záloh Drapera Kauffmana strávil Morgan poslední rok války průzkumem pláží na nepřátelském území a odstraňováním zátarasů skrytých pod vodní hladinou. Moře se mu stálo druhým domovem, musel nabrat téměř nadlidskou odvahu a překonat vlastní démony z vylodění na Omaha Beach. Čím víc se blížili k Japonsku, tím byla obranná postavení na nepřátelských ostrovech složitější a jejich posádky fanatičtější. Od černých, písčitých pláží Iwodžimy přes okinawské útesy obklopené žraločími hejny až po ledově chladný Tokijský záliv, tam všude se George Morgan ocitl mezi prvními a tam všude bojoval o vlastní život. A také o životy nás všech.