Korespondence, dochovaná v nemalém množství v osobním fondu českého historika, novináře a politika Josefa Kalouska (18381915), uloženém v Archivu Národního muzea v Praze, je odrazem rozsáhlých vědeckých, pedagogických, publikačních, redakčních, organizačních i politických aktivit svého pisatele a okruhu jeho kolegů, přátel či známých. Nejpočetnější, ale nepochybně i nejzajímavější je korespondence vedená s českými historiky, která zahrnuje dopisy jak Kalouskových kolegů z univerzity a fakulty starší i mladší generace a jeho žáků, postupně se etablujících na poli historické vědy, tak historiků regionálních, archivářů z různých typů archivů (včetně tehdy privátních a ne vždy snadno přístupných), středoškolských profesorů, muzejních a knihovních nebo i vlastivědných pracovníků či zapálených amatérů. Nejbohatší korespondence je dochována s Antonínem Rezkem, přičemž zahrnuje dlouhé období let 1876 až 1907, její největší a také nejrozsáhlejší část však souvisí zejména s přípravou vydání částí edičního podniku Archiv český, navazujícího na počin Františka Palackého a obnoveného v roce 1886. Do stávajícího dílu byla proto zařazena vedle korespondence mezi Josefem Kalouskem a Antonínem Rezkem také korespondence dalších adresátů, která se rovněž týká vydávání Archivu českého, i když to není jediný obsah souboru dopisů příslušných osob.