Proč se Rusko odpoutalo od západního světa? Celý západní svět se opakovaně snaží pochopit moderní Rusko. Analytici, komentátoři i filozofové však jen stěží překonávají překážku, která vede k dosavadnímu zmatení z ruské politiky, společnosti i historie: vykládají je totiž prizmatem západních hodnot, idejí a zkušeností. Avšak ruské dějiny i současnost stojí na odlišných základech, nesou si jiná traumata, mají jiná očekávání a naděje. Řídí se tak pro západního pozorovatele často obtížně pochopitelnou dynamikou. Kniha Ztracená země proto vypráví historii moderního Ruska po rozpadu Sovětského svazu z ruského pohledu. Líčí nepovedené pokusy o vybudování kapitalistické liberální demokracie, zklamání Rusů z nenaplněných očekávání výsledků postkomunistické transformace a postupné prohlubování zášti vůči Západu. Popisuje, jak bývalá velmoc padla téměř na dno, jak jí někdo slíbil obnovit velikost a sílu a své sliby nakonec dodržel — a to i za cenu odcizení od demokratického světa. Připomíná vývoj ruské civilizace a konsolidaci její novodobé moci ve všech spektrech společnosti, od armády přes média až po duchovní a morální život. Kniha tak přináší příběh postupného ztrácení země, která se podle západních představ měla včlenit do demokratického světa, kam však nikdy nepatřila a jemuž zůstává vzdálená.