Jak sílí globální klimatické změny a jak se ve veřejném prostoru stále častěji diskutuje o umělé inteligenci, objevují se i různé představy, zda by UI nešla využít právě pro řešení klimatické krize. Marc Coeckelbergh ve své knize Zelený Leviathan aneb Poetika politické svobody (s podtitulem Průvodce svobodou v době klimatické změny a umělé inteligence) ukazuje, že ve chvíli, kdy si položíme otázku „Může umělá inteligence zachránit planetu?“, bychom se měli ptát i takto: „Znamená to, že se budeme muset vzdát politické svobody?“ Ještě před příchodem Zeleného Leviathana, který by mohl být pověřen řízením změny klimatu, by se tedy klíčovými tématy diskuse měla stát svoboda samotná. Autor hledá řešení především v liberální tradici, pro kterou je osobní svoboda nejvyšší hodnotou, a předkládá originální argumentaci o budoucnosti technologií a životního prostředí. V diskusi s mysliteli politické filosofie rozšiřuje význam svobody a zároveň se snaží vyvarovat takových modelů vlády, jež by se mohly postupně rozvinout jako autoritářské. Navrhuje, abychom vedle diskuse o spravedlnosti a rovnosti promýšleli různá kolektivní opatření a spoluprací na globální úrovni přijali pozitivní a vztahové pojetí svobody. Ta by se už neměla týkat pouze lidí, ale i mimolidských bytostí, a umožňovat rozvoj nikoli jen lidské společnosti, ale i světa jako celku. Na rozdíl od snadného libertariánství a absolutní víry ve spásu prostřednictvím technologií se v knize uvažuje nad takovým řešením globální krize, ve kterém by umělá inteligence sehrála důležitou roli zejména při ustavování nového, více inkluzivního politického kolektivu.