Kniha popisuje vývoj interpretačních rámců a rámovacích procesů romských a pro-romských aktivistů v České (a Československé federativní) republice po roce 1989. Ve čtyřech zkoumaných letech (1992, 1997, 2002, 2007) jsou sledovány změny u sebe-definičních, diagnostických, prognostických a motivačních rámců vzhledem k proměnám integračních politik, míře rasistických projevů ve společnosti, veřejným debatám a fundraisingovým příležitostem. Ukazuje se, že na rozdíl od 90. let, kdy dominovalo rámování v kulturní a politické sféře, na konci sledovaného období se těžiště rámců přesunulo do socioekonomické oblasti, kde byli Romové stále více zobrazováni jako sociálně vyloučení příjemci podpory.