Příběh o dospívání, které pokračuje bez ohledu na údaje v občance, o depresích, které je zapotřebí spíš pochopit než s nimi bojovat, a o přehlížení těch nejdůležitějších věcí. Keo má svých starostí dost. Když si někdy všimne, že by se měl starat i o něco jiného než o sebe, většinou to nedopadne dobře. A když si toho nevšimne, může být zase na ledacos pozdě. Tenhle mladík vám sympatický nebude. Ale rozumět mu budete. Obzvlášť pokud pro vás slovo „deprese“ není jen názvem oblíbeného playlistu. Pak možná oceníte možnost strávit nějakou dobu ve společnosti člověka, kterému chvíli trvalo, než pochopil, že i s depresí se dá žít.