Dochovaná korespondence Marka Tullia Cicerona byla objevena italskými humanisty ve 14.–15. století. Obsahuje téměř 900 dopisů, a coby „živá“ korespondence, neurčená primárně pro veřejnost, má nesmírný historický význam. Cicero si dopisoval s množstvím předních římských osobností, které spolutvořily dějiny, posledních desetiletí římské republiky (Gneus Pompeius, Gaius Iulius Caesar či Marcus Antonius). Dopisy často velmi detailně prezentují jeho pohled na události a jednající osobnosti, živě (i humorně) vykreslují atmosféru doby, vyjadřují Ciceronovy úvahy a nálady a nabízejí zprávy o jeho rodinných poměrech i širokých kulturních zájmech. Tato korespondence je pro římské prostředí jedinečným zdrojem informací jak o „velké politice“, tak o drobných mezilidských vztazích. Právě díky ní je Ciceronova doba pro nás nejlépe známým obdobím celých starověkých dějin. První díl výboru, který vyšel v roce 2019, obsahuje 240 dopisů z let 65–50 př. n. l. Druhý, obdobně rozsáhlý svazek zahrnuje dopisy z let 49–43 př. n. l. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.