Vinařský deník je druhým literárním počinem Daniela Jahna po jeho debutovém románu Naivní sezóna (Dauphin 2017). Nová próza beletristickou formou deníkových zápisů mapuje vinařské práce v průběhu jednoho roku, tedy pěstování vinné révy a výrobu vína. Text je pojat v odlehčeném stylu Betty MacDonaldové, tedy jak se to dělat má, i jak se to dělat nemá, co všechno se při této práci může přihodit a pokazit, to se také přihodí a pokazí. Zájemce o vinařskou problematiku, či malovinař - hobbista, tu ale najde řadu relevantních informací. Tento základní rámec knihy ovšem doplňují další, vážnější témata, střípky z jakési rodinné kroniky, především věčný boj s dcerou a její pubertou, peprné dialogy, ve kterých jde často o přežití a které odhalují, že pod pokličkou poklidného vinařského života se odehrává nejedno drama. Dalším Jahnovým tématem je vlastní krize středního věku a hledání další náplně života v době, kdy se přestávají dít kouzla. To všechno, všechny niterné pochybnosti překonává autor s nadhledem, humorem, ironií a sebeironií sobě vlastní.