Účel knihy »Úvod do meditace« člověku umožňuje, aby si osvojil meditaci v rámci samostudia. Člověk tedy nepotřebuje navštěvovat »guruy« či »jogíny«, kteří by mu za drahé peníze namlouvali, že mu dokážou přinést »spásu«, ačkoliv by v něm pouze vzbuzovali závislost, využívali jej, otravovali jeho myšlení a zotročovali jeho vědomí. Studium meditace je ovšem velmi tvrdé a vyžaduje velké nasazení, vůli se učit a schopnost vytrvat, chce-li člověk dospět k tomu, aby požíval nepředstižných darů vědomí. Rychlokurzy nebo intenzivní kurzy, jež jsou všude nabízeny pro netrpělivce, mohou sice působit lákavě, ale jsou také nanejvýš klamné a nebezpečné, a především: nepřináší žádný efekt. Pozemštěné nejsou uvyklí myslet a jednat na základě Tvořivých zákonů, a proto pro ně není snadné se přeorientovat na trpělivost a klid, jež od nich vyžaduje meditace. Ve škole a v povolání se od člověka stále vyžaduje materiálně-intelektuální úsilí (ctižádostivost, zvídavost atd.) a věřícný přístup k cizím poznatkům a vědomostem. Náboženství postavila lidi pod nadvládu imaginárního Boha a uzmula jim tak jejich sebevládu. Také světské, lidské struktury moci, jako je stát, ekonomika a věda, se starají o to, aby lidé zůstali nevědoucí a manipulovatelní. Lidé proto již nevědí, jaká moc skutečně dřímá v jejich nitru, a tak hledají náhražku v čistě materiálním výkonu, v jehož důsledku zatracují své vědomí k nečinnosti. Mnozí lidé však přesto ve svém nitru možná tuší, že mnohé věci, na nichž se spolupodíleli, nemohou být správné. Lidé, a především jejich vědomí, chtějí žít jinak, totiž v souladu s Tvořením. Mnozí lidé věří tomu – nečinně čekajíce na blesk z čistého nebe –, že ke správnému způsobu života a správnému smýšlení dospějí tím, že budou sedět na kraji cesty. Lidé nepotřebují vybočovat z cesty, neboť mohou ve svém vlastním navyklém prostředí začít s tím, aby mysleli a jednali na základě Tvořivých zákonů. Nesmějí a nemohou však již otálet s tím, aby se po několik málo vteřin skutečně soustředili na své nitro, pokud je pro ně zatím obtížné, aby se od své niterní podstaty např. dozvěděli přesný čas, místo aby se podívali na hodinky. Pokud však lidé tuto schopnost soustředění jednou ovládnou, pak jim bude sloužit i tam, kde by se svým obvyklým, materiálním způsobem myšlení museli ujít celé kilometry k předmětu, na nějž chtějí nahlédnout, načež by o něm přesto ještě s absolutní jistotou nemohli říci: JE TO TAK. Člověk by se měl zamyslet nad tím, že Tvoření není nikdy nečinné. I ono naplňuje bez přerušení zákony a doporučení, jež samo stvořilo, aby zabezpečilo existenci všech svých tvorů. Člověk je jedním z tvorů Tvoření a měl by jednat stejně jako ono. Meditace neslouží jednoduše k uvolnění – kvůli čemuž ji doporučují i lékaři –, nikoliv, meditace slouží především k sebedisciplíně člověka, ke školení jeho vědomí, k poznání a k tomu, aby se dopracoval niterního míru a vyrovnanosti a aby vůbec zvládl svůj život. Bude-li člověk tuto knihu podrobně a pozorně studovat a bude-li jednat na základě objasňovaných vědomostí, tak se mu dostane souvisejících a mnoha jiných poznatků. Billy Skladba knihy Tato kniha se člení na sedm hlavních oddílů, jež se nazývají takto: 1. Předmluva 2. Úvodní slovo 3. Samotná meditace 4. Úvod do meditace 5. Meditační nauka 6. Další vysvětlení 7. Slova ke vštípení Meditační nauka je naukou pro vědomí sloužící k sebepoznání, jež se zakládá na rozeznávání pravé reality a ovládání všech faktorů vědomního a tělesného života. Meditační nauka je naukou násilného (aktivního) nenásilí, jež tkví v absolutní logice, souladné se zákony sedmerosti, jejichž význam uvádí následující vysvětlení: - Násilné (aktivní) nenásilí -