Drásavá, k podstatě bytí prodírající se novela duchovního otce beatniků, který nesmlouvavě k sobě i k okolí popisuje svá léta v Mexiku. Hlavní postava, homosexuál a narkoman, autorovo alter ego, je osamělá, nejistá, bezbranná, hledá kontakt s vnějším světem a lásku, jež by ho mohla zachránit před vnitřním rozpadem. Burroughs dokonale vykresluje duševní trýznění sebe sama i prostředí barů v Mexico City, špinavé ulice města, které popisuje s až nechutnými detaily. Přesto jsme jeho líčením uhranuti, přitahováni autorovým svlékáním své duše do nahoty. „Pohlédl jsem letmo na rukopis Teplouše a cítím, že ho prostě nemohu číst. Moje minulost byla otrávená řeka, ze které jsem měl to štěstí, že jsem unikl, řeka, při které se člověk cítí okamžitě ohrožován, i roky po zachycených událostech. – Bolestných do té míry, že shledávám obtížným o nich vůbec číst, natož psát,“ napsal Burroughs v roce 1985 u příležitosti prvního vydání knihy, dokončené v roce 1953. Čte Kryštof Bartoš.