Kniha významného amerického badatele v oblasti židovských dějin a náboženství, nyní již emeritního profesora Davida J. Halperina (?1947) ze Severokarolínské univerzity v Chapel Hill, zavede čtenáře do oblasti židovského výkladu vybraných kapitol z Ezechielova proroctví, jež zahrnují vizi Božího trůnního vozu (hebr. merkava). Zkoumá společné vlastnosti i ojedinělé rysy, jichž nabývají související motivy a obrazy v písemných pramenech počínaje prvotními vrstvami výkladů (v apokalyptice, midrašových sbírkách, v obou Talmudech či v literatuře Hejchalot) až po jejich proměnu ve zdrojích raně křesťanských a islámských. Důraz přitom klade na rozbor záznamů spojených s mystickou praxí, tzv. dílem merkavy, přičemž vše sleduje v rozmezí prvních antických století až do raného středověku. Autor se ve svých polemikách se současnými představiteli oboru i v dialogu se starověkými autory snaží odpovědět na otázku míry homogenity tehdejších tradic výstupu do nebes a v nich zakotvené praxe, jež se někdy odehrávala v oblasti podzemních proudů mystiky, gnóze a magie. Zde předpokládá vývoj jisté opozice či alternativy vůči formujícímu se rabínskému proudu, která podle něj vycházela z řad méně vzdělaných laiků, příp. konvertitů, navíc v mladém věku plném vnitřních dilemat. Při interpretaci jejich prožitků dochází k závěrům plynoucím z psychoanalytických východisek, aniž by se čtenář musel obávat přílišného zjednodušování: své metody spojuje s náročným požadavkem svobodného, ale nikoli svévolného přístupu.