Stručné ruské dějiny od Marka Galeottiho se soustřeďují na stěžejní události a postavy, které zformovaly tvář Ruska a které se dodnes promítají do komplikovaných vztahů této země se Západem. Jde především o varjažské (vikingské) počátky ruských dějin, poté o více než dvousetletou nadvládu Mongolů (Tatarů) a z pozdějších panovníků zvláště o Ivana IV. Hrozného, Petra I., Kateřinu II. a Mikuláše I. Kniha sleduje především politickou historii, přičemž za její charakteristický rys považuje neustálé potíže Rusů s vlastní identitou, oscilující mezi přesvědčením o vlastní výjimečnosti a inklinací k Západu. Ruskou výjimečnost prosazuje také současný ruský prezident Putin, kterého autor považuje za přechodný typ mezi érou sovětskou a skutečně postsovětskou, tedy liberální. Ale zatímco Putin posiluje nacionalistickou verzi ruských dějin a v zahraniční politice vsadil na konfrontaci se Západem, běžní Rusové sdílejí podobné tužby jako lidé na Západě – v tomto smyslu je nynější Rusko Západu blíž než kdykoli předtím.