Sbírka básní Šárky Valáškové vypovídá především o lásce mezi mužem a ženou a autorka se upřímně vyznává ze svých pocitů a přitom opěvuje krásu všedních dnů. Avšak nezapomíná na bolest, smutek i zklamání, které každého člověka občas potká. Dává nahlédnout až na okraj svého já a v mnoha verších projevuje víru, že budoucnost bude lepší. Autorka píše své básně lehce a s patřičným nadhledem. Básně jsou doplněny jak obrazovým pozadím, tak celá sbírka je doprovázena téměř čtyřiceti obrazy malíře a sociologa Václava Andrlého. Tyto obrazy umocňují upřímnost a opravdovost poezie Šárky Valáškové, která milovníkům poezie umožňuje nahlédnout i do své duše.