Kniha Staré pověsti české patří k nejznámějším převyprávěním našich dějin. Poprvé vyšla v roce 1894 a byla určena především dětem. Od té doby se dočkala dlouhé řady vydání. Alois Jirásek vykresluje jednotlivé příběhy z naší historie a čerpá přitom jak ze známých dějinných faktů (předlohou mu byly kroniky i české a moravské pověsti), tak z tradovaného lidového vyprávění. Bohatě a barevně líčí příběhy z naší minulosti, jako jsou pověsti O Čechovi, O Krokovi a jeho dcerách, Dívčí válka nebo vyprávění O Křesomyslu a Horymírovi. Ztvárnil tu ale nejen historii dávných dob, převyprávěl také příběhy z doby křesťanství, jako jsou pověst O Bruncvíkovi, O králi Ječmínkoci nebo celý soubor pověstí ze staré Prahy (O Golemovi, Staroměstský orloj, Faustův dům). Celou knihu pak uzavírá soubor starobylých proroctví (Sibylino proroctví, Blaničtí rytíři). Jiráskovi se literárním zpracováním podařilo ztvárnit příběhy z naší historie velmi barvitě, navíc celé dílo prodchnul vlasteneckým nábojem. Asi i proto jsou Staré pověsti české se zájmem čteny už několikátou generací čtenářů.