Autor se táže, jak chápat sociologii v současné „pozdní“ době, přičemž se nepřiklání ani k postmodernímu relativismu, ani k obhajobě vědeckého charakteru sociologie. Volí třetí cestu: na základě filosofické hermeneutiky H.-G. Gadamera se snaží sociologii určit jako humanitní disciplínu. Využívá gadamerovské koncepty jako hermeneutický kruh, dialektiku otázky a odpovědi, sensus communis, tradici, dějinnost rozumění a ukazuje, jakým způsobem se jejich prostřednictvím dá rozumět předmětu sociologie i její epistemologii. Umožňuje tím pochopit, proč současná sociologie tak nutkavě hledá označení soudobé společnosti, proč se stále vyrovnává s vlastní minulostí (diskuse o postmoderně, obraty v sociologii) a proč se tříští do mnoha drobných témat.