Román Alessandra Piperna lze označit za moderní rodinnou ságu, bildungsroman a satirickou fresku v jednom. Jeho vypravěč Daniel, literát a fetišista s masochisticko-introspektivními sklony, v něm líčí své dětství a dospívání v rozvětvené římské židovsko-katolické rodině s důrazem na svůj komplikovaný vztah k opačnému pohlaví, jeho líčení však zároveň předkládá barvitý obraz římské smetánky v průběhu druhé poloviny 20. století, jakýsi jarmark marnosti naší doby. Příběhem rodiny Sonninových, jejich finančními i společenskými vzlety a pády, se současně táhne zamyšlení nad osudem a podobou moderního sekularizovaného evropského Žida, rozpolceného mezi sionismem a antisemitismem, přijímáním a odmítáním vlastních kořenů a tradic svého lidu.