Jana Osterkamp si v knize Řád v rozmanitosti vytkla za cíl prozkoumat prozatím nedostatečně zpracovanou problematiku federalizace habsburské monarchie. Za katalyzátor federalizačních úvah považuje revoluční události, politické krize (revoluce 1848/1849, ústavodárná léta 1860/1861, k národnostnímu vyrovnání směřující rok 1867/1868, propuknutí první světové války a hledání nového státoprávního uspořádání císařem Karlem) a ekonomické i hospodářské změny v podobě nerovnoměrné modernizace a industrializace. Samotnou myšlenku federalizace spojuje se snahami o nalezení funkčního modelu habsburského státu a spravedlivějšího uspořádání mnohonárodnostní monarchie, v níž se po celé 19. století výrazně uplatňovaly partikulární zájmy národně definovaných politických společenství. Česká otázka v podobě trialismu se tak v jejím pohledu jeví jako pouze jedna z mnoha otázek habsburské monarchie, byť české záležitosti patřily k těm nejdůležitějším. Problematika federalizace nejsilněji rezonovala v nacionalistickém a později v socialistickém politickém prostředí, avšak nebyla cizí ani liberálům či konzervativcům. V protikladu vůči zažité představě o neúspěchu federalizace autorka inspirativně ukazuje, že na rovině víceúrovňové správy sedmnácti rakouských zemí, rozdělených do Předlitavska a Zalitavska, se přece jen vyvinul systém, který je možné označit za federativní. Jana Ostrkamp tak boří zažitou představu, v níž je federalizace tradičně spojována až se snahami o nové uspořádání monarchie císařem Karlem na konci první světové války, a v opozici vůči tomu ukazuje, že rok 1918 rozhodně nebyl z hlediska federalizace jedinečný a že ho je naopak třeba vnímat jako logický důsledek dlouholetého politického a společenského vývoje. Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.