"Ve verších je láska a krása České země. Stačí se zastavit a mysl nechat plynout krásou luk, lesů a hájů, kde život dělá divy. Sednout si na mez a poslouchat, o čem louka hovoří. Řečí kopretin, vlčích máku a vším jiným. Život není jen o penězích, bohatství...
Věnec sonetů přinášející příběh dvou lidí, kteří se potkali na autobusové zastávce. Jaké bude mít jejich setkání důsledky? Vyvine se mezi verši z jejich vztahu láska? A bude mít trvání?
Sbírka básní o české dráze a o kraji, kterým protéká krásná řeka Sázava. O kraji, který je plný hájů, lesů a tichých zákoutí. Také o rozmaru čundráků a projíždějící lokálce, která vozí přítomnost i budoucí dny.
Žijeme v době, kdy je ceněna láska mezi lidmi, tolerantnost a ochota naslouchat přírodě, kdy kvetou stromy, zelená se tráva na lukách plná kopretin, modrých chrp, které mají barvu jako dívčí oči v touze po poznání života, kdy na lukách voní otavy plné touhy...
Oldřich Antonín Hostaša je železničářem tělem i duší. V jeho básnické tvorbě se to proto hemží vlaky, kolejemi a slangem ajznboňáků. Zatímco předchozí knihy přinášely převážně alegorické příběhy spojené s železnicí, „Ajznboňské pastorále“ nás přenesou přímo...
Tato kniha je určena Vltavě a Múze. Vltava, matka Prahy, nádherná řeka. U Vyšehradu u Mánesa zpívá na flétnu vln, na dávné příběhy, zkazky o lásce, která mnohdy jde o berlích. Kniha je doplněna sonety o všedním životě.
Antologie píšících železničářů LITERÁTI na trati jsou již fenoménem zapsaným i v knize českých rekordů. A přitom na začátku stála jednoduchá myšlenka. Napsat s kolegy od dráhy společnou knihu… Najdete v nich prózu, poezii i články doplňující fotografickou činnost...