Dvacet krátkých povídek. V knize se můžete začíst do příběhu sošky madony nalezené ve vypleněném hřbitovním kostelíku nebo do peripetií, které může prožít biedermeierovský skleník s dlouhým rodokmenem. Jiné historie sám o sobě vypráví starý rezavý připínáček nebo secesní cínová váza. Příběhy prochází krásné ženy, pije se v nich lahodné víno, jídá dobré jídlo. Soubor povídek Karla Žižkovského provází deset krásných ilustrací Borise Jirků, jedenáctou kresbou je portrét autora, který sám sebe představuje slovy: „Jsem geolog se zájmem o všechno krásné, a k tomu sběratel.“