29. listopadu 1940 kráčelo ulicemi Varšavy 192 dětí. Se sevřeným srdcem, ale vztyčenou hlavou opouštěly v čele s doktorem Korczakem svůj krásný sirotčinec na Krochmalné ulici a odcházely do varšavského ghetta. Jejich nový dům je daleko menší a ghetto vypadá jako vězení, kam zavírají každý den více a více Židů. Naštěstí nad nimi bdí doktor Korczak. Doprovodí je i na jejich poslední cestě… Pravdivý příběh muže, jehož myšlenky zásadně ovlivnily mezinárodní Úmluvu o právech dítěte. JANUSZ KORCZAK, ústřední postava této knihy (vlastním jménem Henryk Goldszmit * 22. 7. 1878, Varšava, † 7. 8. 1942, vyhlazovací tábor Treblinka), byl polský židovský autor literatury pro děti, pediatr, pedagog a publicista, známý také pod přezdívkami Pan Doktor nebo Starý Doktor. V roce 1912 se stal Janusz Korczak ředitelem varšavského židovského Domu Sirotků. Inspirován švýcarským pedagogem Johannem Pestalozzim a německým pedagogem Friedrichem Fröbelem vedl se spolupracovnicí Stefanií Wilczyńskou dětský domov v souladu s myšlenkou, že „dítě se člověkem nestává, uo j&iacu te;m je“. V domově se dbalo na dětská práva, jejichž respektování dovolilo budovat zde autonomní společnost, ve které děti pečují o děti, vycházejí noviny, funguje dětský parlament i soud. Když německé úřady počátkem srpna 1942 nařídily transport dětí do vyhlazovacího tábora Treblinka, Korczak se rozhodl, že půjde s nimi, přestože nemusel. V Treblince byli všichni zavražděni v plynových komorách.