V Česku mimořádně oblíbený spisovatel přichází se zbrusu novou knihou a rovnou ve světové premiéře. Tuvia Tenenbom tentokrát nemusel procestovat cizí zemi křížem krážem a najezdit tisíce kilometrů nebo mil. Přestože mu na rozdíl od jiných cest nešlo o zdraví či rovnou život, byla to zatím jeho nejtěžší cesta. Vydal se totiž do světa, kde sám vyrůstal. Do obtížně pochopitelného a proniknutelného světa ortodoxních Židů v Jeruzalémě. A ve světě, o němž většina lidí neví vůbec nic, se snažil po letech zorientovat. Před dávnými roky život v ortodoxní židovské společnosti opustil, aby se mohl nahlas ptát na všechny otázky, které ho napadnou. Po letech života v liberálním New Yorku zjistil, že si musí čím dál víc dávat pozor na otázky, které klade. Postupně si uvědomil fakt, že jeho někdejším rabínům z ortodoxní komunity svázanými božími zákony by se život v dnešním "liberálním" New Yorku svázaném všeobecnou korektností líbil. Proto se vypravil přes oceán, aby navázal tam, kde před lety skončil. Otázkou: Proč se židovští muži nesmí podívat na židovské ženy. A nezůstalo jenom u této jedné chytré a zároveň zdánlivě naivní otázky. Tuvia střílel v ortodoxní jeruzalémské čtvrti jeden dotaz za druhým: Jak to, že někteří ortodoxní Židé vůbec neznají Bibli? Proč uctívají rabína víc než Boha? Proč na otázku odpovídají otázkou? Proč je v Jeruzalémě víc rabínů než koček? Je víc rabín, nebo rebe? Proč se muži nesmějí dívat na ženy? Proč se ženy smějí dívat na muže? Proč někteří chodí oblečení jako ve středověku? A co se stane, až Bůh všechny vzkřísí? A proč se nesmí říkat Bůh? A kdo přijede na bílém oslu? Aby se dopátral odpovědí, prochodil izraelsko-americký autor Svaté město křížem krážem. Navštívil školy a hroby, snědl spoustu jídla a vypil hektolitry coly. Mluvil se stovkami lidí, od obyčejných Židů po rabíny, od Aškenázů po Sefardy, od žebráků po milionáře, od Šejdířů po svaté muže. Tuviovy otázky splnily účel. Vyprovokoval je a díky tomu často zjistil, co si doopravdy myslí. Z odpovědí následně poskládal obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň „politicky“ nekorektní zprávou o dnešních ortodoxních Židech a jejich životě. Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. A Tuvia Tenenbom na téhle cestě hledá taky trochu sám sebe.