Publikace pojednává o vokálních a klavírních písních Fanny Hensel, roz. Mendelssohn. Zabývá se specifickou kulturně-sociální situací Berlína první poloviny 19. století (zejména otázkou židovské asimilace a salónu jakožto určité formy hledání vlastní identity i asimilace), rodinou Mendelssohnů a životem samotné Fanny Hensel. Nastiňuje dějiny německé písně od jejího vzniku až do začátku 19. století a také hledá kořeny žánru písně beze slov. Hlavním cílem studie bylo formulovat charakteristické znaky henselovského stylu a dokázat jeho svébytnost ve vztahu k dílu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Součástí jsou analýzy klavírních i vokálních písní Fanny Hensel a jejich srovnání s díly dalších významných skladatelů romantismu.