II.svazek spisů Ludvíka Kundery přináší výbor z autorovy básnické tvorby od května 1945 do počátku roku 1969. Na rozdíl od prvního svazku(Bez názvu,1994) s víceméně jednotnou poetikou je pohyb této poezie meandrovitý a to jak v dobově podmíněném rozpoložení...
První díl XVII. svazku Spisů Ludvíka Kundery. Ludvík Kundera (nar. 1920) napsal "memoáry", nikoli však "od dětství po stáří", ale podle svého milovaného principu Náhody. O svém postupu mluvil jako o řečišti, o řečištích paměti. Vznikla "Různá řečiště. Portréty,...
V druhém svazku svých Různých řečiští pokračuje Ludvík Kundera v "portrétování" přátel (Jánuš Kubíček, J. M. Tomeš, Jan Grossman, Ivan Slavík, František Foltýn, Ida Vaculková...), více se však přiklání ke svérázným fejetonům. Na závěr se vrací tam, kde běžné...
Alfred Kubin, slavný rakouský malíř a ilustrátor, napsal svou jedinou beletristickou knihu – Zemi snivců v roce 1909. Prohlásil: „Napsal jsem tuto knihu, místo abych kreslil, poněvadž tak jsem se mohl snadněji zbavit nutkavých myšlenek.“ Jeho fantazijní říše...
Vychází jako VII. svazek Spisů L. K. a obsahuje třináct dramatických textů z let 1967-1989, texty určené pro divadelní, rozhlasové či televizní provedení anebo napsané jen tak z rozmaru chvíle.
Poezie obtížně uchopitelného básníka Paula Celana nás přímo uvádí do pradávných, nehmatatelných končin stvoření světa i lidských bytostí, kde si rozhodně nevystačíme s pouhou slovní archeologií. Je cestou, která po jedinci vyžaduje zapojení vlastní intuice,...
Jan Novák, proslulý dosud svými povídkovými a románovými opusy, předstupuje nyní před čtenáře s žánrem literární biografie. Předmětem jeho pozornosti je Milan Kundera, ve světě dnes asi nejznámější spisovatel s domácími kořeny. Právě jeho českému životu je...
Egy reggel, tanítás előtt egy "embertelennek, közönségesnek és szadistának" mutatkozó iskolaigazgató azzal adja a világ és önmaga tudtára belső meghasonlottságát, hogy a még üres osztályteremben női nemi szervet szimbolizáló rombuszt rajzol a táblára. Némi...
Román Žert, podle nějž natočil režisér Jaromil Jireš v roce 1968 stejnojmenný film. „Po dlouhá léta mne nic netáhlo do mého rodiště; říkal jsem si, že jsem k němu zlhostejněl, a zdálo se mi to přirozené: vždyť v něm už patnáct let nežiji, zbylo mi tu jen pár...