Rozsahem nevelký text náleží k vrcholným dílům sv. Bonaventury z Bagnioreggia. Podobně jako další spisy podobného charakteru předkládá tato „suma“ mystické teologie jakýsi itinerář duchovní cesty. Text je členěn do tří kapitol, kde první pojednává o „meditaci“, druhá o „modlitbě“ a třetí o „kontemplaci“. Odráží se zde tradice dionysiovské mystiky se svými třemi etapami duchovní cesty: cestou očišťování, osvěcování a završení. Text nebyl určen k prostému čtení, nýbrž měl se skrze rozjímání, zapamatování a provádění v něm obsažených pokynů stát součástí duchovního života. Nejoriginálnější částí spisu je rozvinutá teologie kříže, začleněná do celku kontemplativního výstupu k duše k Bohu, která zapůsobila mimo jiné na Luthera. Toto vlivné dílo našlo odezvu i v českém prostředí, kde vznikl jeho staročeský překlad či spíše parafráze. Studie Tomáše Nejeschleby vhodně zasahuje celý text do dobového kontextu i do souvislostí s Bonaventurovým myšlením a dílem.