Kniha prof. Piťhy ve své první části nabízí s nadhledem a v neformálním tónu historizující přehled o posledních věcech člověka, se kterými se většina lidí setkává v rozpoložení smutku ze ztráty, úzkosti z osamění a pocitu bezmoci. Slova duchovní útěchy v souboru promluv a kázání z let 2001–2022 v druhé části knihy jsou nejen povzbuzením pro pozůstalé, ale i příkladem pro budoucí kazatele, jak při posledním rozloučení citlivě formulovat lidské i Boží odpuštění a projevem pokory dojít ke smíření s nevyhnutelným a k víře v pokračování života.