Paměti spisovatele, publicisty, námořního jachtaře, plastikového modeláře, překladatele militárií a znalce námořní historie Františka Novotného je možno zařadit mezi díla tzv. „malé historie“, která se na rozdíl od té „velké“ nevěnuje válkám a revolucím, osudům vladařů a vojevůdců a vzniku a pádu impérií, ale životům běžných lidí s jejich drobnými starostmi, ale i radostmi, do nichž ta velká historie proniká jen okrajově, ale v případě totalitního režimu, v němž autor skoro půl století žil, neúprosně. Autor líčí, jak se tehdy lidé tomuto pronikání bránili, čemuž je uzpůsobeno uspořádání pamětí, které jsou periodizovány podle prezidentů, a František Novotný na tehdejší události ještě reaguje v některých případech dnešními komentáři, neboť mnohé ze současné politiky mu připomíná minulé doby. Vzhledem k tomu, že autor vyrůstal na brněnském jachtklubu, jsou jeho paměti též kronikou jachtingu v moravské metropoli a svědectvím o vzniku novodobého námořního jachtingu, jenž pak Františku Novotnému uhranul a umožnil mu splnit si mladický sen – stát se námořníkem. Nedosti na tom, jeho paměti jsou též kronikou plastikového modelářství v Československu, když patřil mezi jeho organizátory, a totéž platí i pro hnutí milovníků sci-fi, do něhož se v Brně zapojil mezi prvními, spoluzakládal zde sci-fi klub Nyx a podílel se na organizování Draconů, celorepublikových sjezdů milovníků sci-fi v Brně. Paměti Františka Novotného nejsou jen vzpomínkami na vlastní život a na životy rodičů a přátel z různých komunit, na jejichž činnosti se podílel, ale také historií jednoho brněnského domu, onoho „domu s cimbuřím“ – a vlastně historií celého města Brna, jehož ulicemi autor čtenáře provází. Původně měly paměti končit přestěhováním z „domu s cimbuřím“ do kohoutovického sídliště v roce 1981, ale autor připsal dodatek Námořník abonentem na lince č. 137. Když se svět po roce 1990 otevřel, mohl se věnovat práci profesionálního jachetního kapitána, takže své vzpomínky na dvacáté století uzavírá jako jachtařský cestopis, aby doložil, že si svůj sen splnil a opravdu se stal „námořníkem z domu s cimbuřím“.