Již třetí výbor z tvorby výlučného francouzského romantika Charlese Nodiera (1770-1844) zahrnuje prózu Jedna hodina aneb Vidění (1806), kde se u Nodiera vůbec poprvé objevuje motiv duševně vyšinutého jedince, povídku Jean François Modrá punčocha (1833) jako ranou vzpomínku na mladého génia, který se zbláznil z přílišné přemoudřelosti, moralitu Paul aneb Podobnost (1836) s motivem dvojníka a rozsáhlejší novelu Slečna de Marsan (1832), kde vypravěč vzpomíná na účast v činnosti tajné italské společnosti i na platonickou lásku k slečně de Marsan, jež dramaticky spojila svůj osud s ušlechtilým bojem národů proti Napoleonovým výbojům. Próza v kulisách polorozpadlého šlechtického sídla prokletého rodu Cenciů, kde podle ústní tradice řádí nečisté síly, má v nodierovské tradici zcela racionální vyústění.