Monografie se zaměřuje na významného literáta a duchovního Martina Lupáče z Újezda († 1468), který sehrál klíčovou roli v dějinách českého utrakvismu. Kniha analyzuje jeho literární dílo, ideové postoje a historické reflexe, zejména ve vztahu k basilejským kompaktátům, které pomáhal vyjednávat a k nimž se vracel po celý zbytek života. Obrazy evropského středověku dnes vytváří celá řada vzájemně spolupracujících oborů: historie, archeologie, dějiny umění, filologie, teologie či filozofie. Střetávání různých disciplín a proměňujících se metodologických přístupu vybízí k novému uchopení tradičních a zdánlivě uzavřených témat. Právě tímto směrem se vydává i ediční řada Středověk, jež nabízí jak odborné monografie či tematické sborníky, tak originální prameny a jejich překlady. Důraz je kladen na zpřístupňování a komentování středověkých textů a představování různých podob jejich smyslu.