Doba, jako když psa hladíte proti srsti. Jakub Hradil, psycholog Oázy, poradny pro rodinu a mezilidské vztahy, razí heslo, že rodina je oáza bezpečí. Přitom však vidí, že pojem klasické rodiny se rozvolňuje, její hranice jsou proměnlivé a vztahy ve společnosti nabývají bizarních, často až chorobně nenávistných forem. Žije bez manželky. Ta se jako delegátka jedné z cestovních kanceláří usadila v cizině, kde udělala kariéru. V té době už měli spolu syna Matěje, kterého vychovává otec s pomocí babičky, Jakubovy matky. Jakub Matěje miluje, ale jak už to mezi syny a otci bývá, je to láska bouřlivá, zejména v době synova dospívání. Hradil má ovšem ještě jednoho „syna“, a to mentálně postiženého Pavlíka Boudu, klienta denního stacionáře Písnička, který k němu vzhlíží. Na jedné straně příroda Pavlíkovi cosi vzala, na druhé mu nadělila mimořádné schopnosti. Pavlík Bouda, dobrák od kosti, učí ptáky zpívat a dokáže předpovídat počasí lépe než rosničky v televizi. A v časech, kdy Jakub Hradil prožívá životní krizi, během níž vlastníma rukama postavil se synem dům a nemá, koho by do něj přivedl, se životy Pavlíka Boudy, Jakuba a jeho syna Matěje začnou prolínat s rodinou Králů. Ta je v příběhu zastoupena půvabnou prodavačkou knih Táňou, dcerou Eliškou a jejím biologickým otcem, o kterého se zajímá policie, protože na něm ulpělo nikoli bezdůvodné podezření, že svou nezletilou dceru zneužíval…