Autor předkládá úvahu o vesmíru, lidské civilizaci a v druhé části o fenoménu křesťanství v lidských dějinách. Z politologického, filozofického a dějinného úhlu zaujímá stanovisko ke třem mimořádným událostem v kosmickém prostoru. Předkládá vizi života ve vesmíru, vývoj civilizačních forem a možného života ve víře, ale i v bezvěrectví. Poukazuje na lidskou kreativitu, na vstup křesťanství do civilizačního procesu, na vizi rovnosti před Bohem, vizi mezilidské solidarity či možnou symbiózu náboženského a vědeckého přístupu k základním otázkám lidské existence a perspektivy. Z pozice křesťanského demokrata předkládá ucelený úhel pohledu na vývoj lidské civilizace v kosmickém prostoru, na kreativitu, víru, naději a lásku. A byť autor nezastírá své náboženské přesvědčení, zároveň ponechává diskusní a intimní prostor čtenářům pro hledání a nalezení svého životního stylu a postojů. V publikaci jsou kladeny veřejnosti otázky životní existence, proč a z jaké příčiny, důvodu a účelu lidská bytost existuje v časoprostorových jednotkách kosmu. Autor připravuje druhý díl publikace, v němž se hodlá zabývat dějinnými vývojovými trendy a východisky z globalizace planety. Václav Ryneš junior se v období komunismu angažoval v křesťanském a demokratickém seskupení, které mělo centrum v Praze a které se pokusilo reformovat Obrozenou ČSL. V letech 19671972 byl pracovníkem ideologického oddělení sekretariátu ÚV ČSL a jeho pracovních komisí. Pod jeho vedením vznikla nová organizační koncepce modernizace ČSL, ze strany byl ale vyloučen v období normalizace. Ryneš byl postupně členem vedení Sdružení organizací dětí a mládeže, která nahradila ČSM, předsedou Sdružení mladých poslanců Československa a členem komise pro vznik Svazu měst a obcí a reorganizace Národní fronty, poslancem ONV Praha a Národního výboru Prahy. Po roce 1989 byl v rámci ČSL rehabilitován a stal se zastupitelem hlavního města Prahy. Angažoval se při zakládání Křesťanské a demokratické strany i v rámci Občanské demokratické aliance. Je autorem celé řady článků a publikací historického, politologického a filozofického zaměření. Jmenujme například Národ a stát v českých dějinách (2018), Paradigma a vize lidské společnosti (2019), Léta touhy, víry i zklamání (2020) či Český stát a náboženství v obdobích krize 15471620 a 19481989 (2021).