Kniha je zamyšlením nad dílem pozoruhodného a mimořádně vlivného teosofa a mystika Jakuba Böhma (15751624). Nesnaží se shrnout jeho učení, ale spíš poukázat v širokém záběru na myšlenkové cesty, které jsou skrytě přítomny v jeho slavném pojmu Ungrund Bezedno. Rozplétá klubko filosoficko-metafyzických postupů, alchymických představ, mystiky a teosofie. V první části knihy usiluje o to, pochopit formální aspekty pojmu Bezedna v rámci filosoficko-metafyzického myšleni, ve druhé se pak zabývá symbolickou či mytopoetickou vrstvou, která Böhmovým myšlenkovým světem všude prostupuje. Obrazy, o nichž mluví druhá část, propůjčuji život formální struktuře rozvinuté v části předcházející. Právě toto úzké sepětí filosofického rozvrhu a života je pro Böhma příznačné; proto se kniha soustředí zejména na to na to, kudy do jeho myšlení proudí život.