Už mnoho let autora trápí vědomí, že technické památky jsou stále popelkou v programech turistických akcí. V popředí zájmu turistů stojí stále pamětihodnosti církevní a feudální. Nejen od Boha a od vrchnosti je nám dáno. Autor tvrdí, že bychom měli věnovat více pozornosti technickým a hornickým památkám již s úcty k tomu, že jejich tvůrcům vděčíme za technický a hospodářský pokrok. Cílem je prožívat radost z pohybu v přírodě a všude tam, kde zanechal lidský duch a pilná ruka své stopy. Učíme se, že k tomu vede montánní turistika, do které nahlédneme kaleidoskopem skutečných příběhů.