Život rabína Emila Davidoviče (1912 – 1986) je příběhem Žida narozeného v přísně ortodoxní rodině na Ukrajině, který přežil perzekuce a koncentrační tábory. Davidovič vyrostl v mnoha jazycích, navštěvoval slavnou ješivu v Bratislavě a studoval u Lea Baecka a Ismara Elbogena v Berlíně, ale také v Brně, Budapešti a ve Vídni. V roce 1944 byl se svou celou rodinou deportován do Osvětimi. Přežil a po válce se s manželkou Cilli usadili v Československu. Také zde čelil nepřátelství. Po bezpočtu těžkostí se mu podařilo utéct do Izraele. Později, až do konce svého života, působil jako rabín v Dortmundu, kde obnovil židovskou obec. Autorka Věra Trnková vypráví příběh rabína prostřednictvím osobních vzpomínek na svou přítelkyni ze školy Alici, dceru Emila Davidoviče. Věra Trnková (1946, Praha). Studovala chemii na Univerzitě Karlově, získala doktorát z biochemie na univerzitě v Heidelbergu. Pracovala ve výzkumu. Po odchodu do důchodu pracuje jako dobrovolnice v knihovně Univerzity židovských věd v Heidelbergu, jako autorka spolupracuje s měsíčníkem české a slovenské židovské komunity Rosch Chodesch v Praze a s Židovskou ročenkou Federace židovské komunity v České republice. Žije v Německu.