V devátém svazku neznámý autor líčí postupný úpadek Ximenova domu po skonu jeho pána, jenž byl sice neřestný a prostopášný, ale společensky to dotáhl daleko, oplýval majetkem a měl značný vliv. Navzdory postupné degradaci a rozkladu rodiny události prudce gradují, osudy mnohých postav se dále rozvíjejí, o aféry, krize, zvraty a peripetie není nouze, napětí se stupňuje. Náhlá absence protagonisty Ximen Qinga proud vyprávění nikterak nepřehradí. Slivoň je přece jen románem mnoha postav a zamotané osudy některých z nich doposud nejsou rozpleteny. Kruh se částečně uzavírá, hlavní dějová linka se vrací k událostem líčeným na samém začátku příběhu, kde autor převzal zápletku z jiné slavné ságy – z Příběhů od jezerního břehu. Anonymní Jin Ping Mei aneb Slivoň ve zlaté váze znamenal ve vývoji čínského románu podobně razantní přelom jako Cervantesův Don Quijote v románu západním. Nepřiznaný autor, zřejmě příslušník literátské elity 16. století, propojil tradiční velký vypravěčský román s mingským erotismem do strhující krutě sarkastické mozaiky života a mravů své doby. Dostáváte do ruky první necenzurovaný český překlad.