Román Jenom matka navazuje na Jacobsenovu trilogii líčící osamělý život několika generací jedné rodiny těsně pod severním polárním kruhem, a mění ji tak v tetralogii. V prvním dílu celého příběhu Ostrov se čtenáři seznámili s příslušníky rodu Hanse Barroye na stejnojmenném ostrůvku, v druhém dílu Bílý oceán se pak osudu této malé kolonie neblaze dotkne druhá světová válka a německá okupace, zatímco ve třetím dílu Oči nemlčí se hlavní postava Ingrid odhodlá v létě roku 1946 ostrov opustit – vydá se hledat otce své téměř roční dcery, kterého vlny vyplavily na břeh ostrova po katastrofě lodi Rigel. Pátrání bylo bezvýsledné a Ingrid se vrátila na rodný ostrov. Od války uběhlo již několik let a ostrov je zabydlenější. Některé kolaboranty z širšího okolí stihl trest, jiní se dál tváří jakoby nic. Na Barroy přibyde nové dítě: z pevniny se přistěhuje malý chlapec, jehož otcem byl německý voják. Ingrid ho adoptuje. Roky plynou, děti začnou chodit do školy a z dopisů, které Ingrid dostává z pevniny, je patrné, že kdysi chudá země směřuje k sociálnímu blahobytu. Do takřka idylického koloběhu rutinních prací, jimž se ostrované věnují, však zasáhne tragédie. A Ingrid, která se v mládí ujala dvou cizích dětí, jejichž rodiče zmizeli, a teď vychovává vlastní dceru Kaju a dalšího sirotka Mathiase, má již jedinou ctižádost – být prostě matka.