Raeliana si začíná uvědomovat, že její existence narušila původní běh věcí. Je přesvědčená, že s příchodem skutečné hrdinky o Noahův zájem přijde, a proto se snaží své emoce potlačit... Kam nakonec povedou city, které už nelze dál popírat?
Kdyby zemřela žena, která zná tvou slabinu, nebylo by na tom vlastně nic špatného, ne? Raeliana jen o vlásek unikne nečekanému nebezpečí. Vévoda Wynknight se chová čím dál zlomyslněji a podezřeleji. Zatímco Raeliana svádí vnitřní boj se snahou změnit děj románu,...
Na scénu vstupuje legendární velekněz Heika Demint. Mezi Heikou a vévodou začíná napjatý souboj o Raelianinu přízeň... Raeliana si nadále myslí, že místo po boku vévody patří jiné ženě. A Noahova náklonnost je už tak zjevná, že ji nelze přehlédnout. Vévodova...
Raeliana McMillanová zná svůj osud – má brzy zemřít. Aby přežila, navrhne dohodu vévodovi Noahu Wynknightovi, muži s andělskou tváří, ale ledovým srdcem. Kdykoli to bude potřeba, musí hrát roli jeho snoubenky. Oba si musejí navzájem vycházet vstříc. Je vůbec...
Konec světa předpovězený mayským kalendářem nenastal. Země se dál otáčí kolem své hvězdy a lety do vesmíru jsou stále extrémně nákladné a technologicky náročné. V časech, kdy se rakety s potížemi dostanou tak akorát na oběžnou dráhu, nabídne jistá entita lidstvu...
Z esejistického díla Jana Vladislava dosud vyšlo tiskem jen překvapivě málo: Malé morality, Portréty a autoportréty a Pařížský zápisník I. (1981/1989). Jan Vladislav psal své eseje od padesátých let a v sedmdesátých letech je shrnul do čtyř samizdatových svazků...
Přála si jen znát pravdu. Netušila však, kam ji osud zavane. Mladá Annemone, která se stejně jako její maminka narodila s nadlidskými schopnostmi, touží poznat pravdu o svém původu. Ta je jí ale celý život odpírána a když na své dvacáté narozeniny o matku záhadným...
Antologie Čtení o Vladislavu Vančurovi s podtitulem Kritické rozepře (1923—1969) anebo „Pravda se zle oře“ je chronologicky uspořádaným výborem z kritických, polemických a bilančních článků, představujících spisovatelovu osobnost v jejích proměnách od experimentátora...
Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní. Nejde tady už o dokonalého a odtažitého Boha, který shůry shlíží na člověka v jeho marném a hříšném úsilí stát se dobrým, ale o zaníceného a stále se vyvíjejícího Boha,...