Paréza lícního nervu v akutní i chronické fázi vede k celé řadě funkčních i organických poškození. Jde o poruchy výslovnosti, poruchy v orální fázi polykání, poruchy zraku a problémy s nonverbální komunikací. Paréza lícního nervu omezuje postiženého člověka funkčně, esteticky a emočně. Pacienti jsou často sociálně stigmatizováni, což vede k výrazně zhoršené kvalitě života. Začátek terapie je stanoven podle typu a závažnosti onemocnění. Jde o interdisciplinární léčbu, zaměřenou zejména na obličejovou symetrii a schopnosti specifické kontroly izolovaných pohybů. Koordinačním cvičením je nutno podporovat svalové funkce tak, aby se zabránilo synkinezím. Cílená cvičení vedená terapeutem s využitím biofeedbacku zlepšují funkci mimických svalů a snižují riziko sekundárního poškození. Významnou složkou rehabilitace je i autoterapie, která v žádném případě nemůže nahradit terapeutickou podporu, avšak může zvýšit frekvenci a dostupnost potřebné léčby. OBSAH: 1. Teoretická část (Anatomie nervus facialis a mimických svalů * Periferní a centrální paréza nervus facialis * Funkční následky a jejich dopad na život pacienta * Přehled klinických studií * Možnosti rehabilitace * Další často využívané terapeutické postupy * Závěr) * 2. Praktická část (Rehabilitace v oblasti obličeje – autoterapie jako často diskutované téma * Tvář a její funkce – mimika jako viditelný pohyb povrchu obličeje * Struktura a průběh terapie * Time course – návrh možného průběhu terapie * Doplňující opatření) * Přílohy