Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narůstajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí. Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného štěstí –, který za nacistické okupace českých zemí vede boj o záchranu své nejbližší rodiny i svoji vlastní.