Známý historik Petr Koura ve své knize popisuje, jak se československá společnost po roce 1945 vyrovnávala s nacistickou okupací, jak byly klíčové události protektorátu v jednotlivých poválečných dekádách připomínány, ale i zkreslovány a ideologicky zneužívány. S vypuknutím Pražského povstání zanikl Protektorát Čechy a Morava, neskončily však jeho dějiny. Jejich součástí je i tzv. druhý život protektorátu, který trvá až do dnešní doby. Fakticky hned v prvních hodinách po skončení bojů s nacistickými okupanty vznikají na místech, kde umírali bojovníci Květnového povstání, pomníky, které mají uctít jejich památku a připomínat jejich oběť. Hned v prvních dnech po skončení okupace se začíná hovořit o tom, kdo je a není hrdina, přičemž někteří takto označení lidé později skončí dosti tragicky. Právě tématem vzpomínání na období protektorátu a jeho připomínání ve veřejném prostoru se zabývá kniha historika Petra Koury. Formou několika esejů se snaží nahlédnout, jak bylo v průběhu uplynulých desetiletí vzpomínání na dobu okupace formováno (a deformováno) momentálně vládnoucím režimem. Kniha tak vypráví mimo jiné o tom, jak hluboce je období protektorátu v české kolektivní paměti zakořeněno dodnes.