Daniel, lékař ve středním věku, se vrací do rodného Trutnova a zjišťuje, že minulost nelze obejít ani neutralizovat; lze ji pouze znovu otevřít. Město, kde kdysi stálo kino Stalino a kde dnes jeho fasáda nese sochu Václava Havla, se stává prostorem střetu ideologií, paměti a zapomínání. Příběh sahá od nacistických zločinů v pobočkách koncentračního tábora Gross-Rosen na Trutnovsku a holocaustu na území dnešní Ukrajiny přes komunistickou normalizaci až po dnešní vyprázdněnou svobodu. Před Danielem se rozplétá jako soustava rozhodnutí, která nikdy nebyla skutečně uzavřena. Pátý román Marka Přibila propojuje osobní osudy s evropskými dějinami, veřejným prostorem a politickými mýty. Vedle výrazné zápletky spojené s osudem Danielových prarodičů vstupuje do příběhu také postava Václava Havla, zbavená nánosu veřejných klišé i pietních gest. Děti Václava Havla je existenciální a společenskokritický román o Evropě, která žije z nepřiznaných kompromisů, o paměti, jež se tváří jako vyřešená, a o jazyku, který dokáže přesně pojmenovat to, co se obvykle zamlčuje.