Na otázku “co je nového ve společnosti” odpovídají novináři, zvědaví sousedé, nebo sociologové. Poslední jmenovaní se během 20. století snažili vysvětlit třídy, elity či problémy měst. Co však tyto velké teorie říkají o nás? Žijeme v době, ve které se často skloňují slova krize a rozpad společnosti. Je zřejmé, že dnes nám klíče k vlastní identitě poskytují drobnější věci – například taková molekula adrenalinu. Ten se stal biochemickou celebritou, pojítkem kmenů těch, kteří vyhledávají extrémní zážitky a jdou za hranu všednosti. Jak dnešní sociologie zkoumá podobné kulturní fenomény? Co se můžeme dozvědět o společnosti díky studiu materiality či sítí?