Kniha předního českého divadelního teoretika a historika Jana Císaře je reflexí současné inscenační praxe včetně proměn, které divadlo prodělalo v posledních desetiletích. Kniha představuje fundovaný a zároveň čtenářsky přístupný teoretický výklad o současném postavení divadla, včleněný do historického a filozofického kontextu a doplněný celou řadou příkladů z konkrétních inscenací. Jan Císař zkoumá klíčové kategorie divadelní teorie, jakými jsou divadelní prostor, situace, či znak. Zabývá se také aktuální otázkou vztahu divadla k ostatním druhům médií a problematikou jejich možné konkurence. K původnímu vydání (ISV, 2000) Jan Císař dopsal novou kapitolu Po patnácti letech věnovanou mimo jiné současným tendencím v divadle a kniha je vybavena nově i seznamem inscenací, o nichž Jan Císař v knize hovoří. Kniha je určena zejména studentům divadelních oborů a zaujme jistě také kritiky a teoretiky, kterým nabízí četné podněty k tomu, jak číst současné divadlo. Zároveň má co nabídnout i tvůrcům hledajícím nové podněty pro svá díla.