Tři příběhy. Tři nádoby. Tři city, které se nedají udržet. City v nádobách jsou prózou o tom, co zůstane na dně, když se vyp?e vše ostatní. Bedřich hledá inspiraci ve sklenici piva a nachází jen paradox – miluje příliš na to, aby mohl psát, a píše příliš na to, aby mohl milovat. Pavlína pluje za archeologickým objevem na zapomenutý řecký ostrov a místo starověkého pokladu narazí na vlastní touhu, kterou nedokáže ani pojmenovat, ani zadržet. A Bedřichův dopis Pavlíně – psaný s přesýpacími hodinami na stole – je vyznáním, které ví, že přichází příliš brzy, a přesto musí být napsáno. Ondřej Chlubna propojuje tři hlasy, tři časové roviny a jeden společný motiv: city, které se nedají vylít, protože jsou až na samém dně – a právě tam jsou nejsilnější