Gustav Kleinmann, vídeňský židovský čalouník, je v roce 1939 zatčen nacisty a spolu se svým dospívajícím synem Fritzem odvlečen do německého Buchenwaldu. Tam se začíná jejich nepředstavitelný příběh plný násilí, hladu a nucených prací, v rámci nichž budovali koncentrační tábor, své vlastní vězení. Když Gustava zařadili do transportu do Osvětimi, což se tehdy rovnalo rozsudku smrti, odmítl ho Fritz opustit. V časech hrůz, jichž se stali svědky, i utrpení, jež prožili, je naživu držela jediná jistota: láska mezi otcem a synem. Kniha vychází z Gustavova tajně vedeného deníku a je podložena důkladným archivním výzkumem. Poprvé vypráví jejich příběh – příběh o odvaze a přežití, v dějinách holokaustu bezprecedentní. Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi je připomínkou jak té nejlepší, tak té nejhorší stránky lidství, síly rodinného pouta i nezdolnosti lidského ducha.