Kniha se věnuje tématu antropologie tvorby na příkladech drobných děl dětí, studujících a také děl rozsáhlejšího charakteru, jež jsou tvořena dospělými umělci a umělkyněmi. Autorky si všímají nejrůznějších okolností výtvarného vyjadřování, sledují nejprve antropologické aspekty probouzení a kultivace jednotlivých smyslů v procesu tvoření a popisují percepční a kreativní návyky. Dále se věnují přímému propojení fyzické materiálové zkušenosti s reálně existujícími prostory. Ve druhé části knihy pak čtenář najde četná zamyšlení nad průniky fyzické skutečnosti a virtuální reality ve výtvarné tvorbě a nad dopady těchto průniků na lidskou psychiku. Jakkoliv se autorky nevyhýbají otázkám spojeným s pozitivy i negativy zmíněných průniků, přece jen je pro ně klíčovým existenčním a specificky lidským principem života pobývání ve světě živé přírody, dějů a příběhů.