Výpravná velkoformátová publikace vydaná ku příležitosti výstavy konané ve Veletržním paláci představuje monumentální dílo Alfonse Muchy. Tematické rozpětí Slovanské epopeje sahá od působivých představ slovanského dávnověku a uctívání pohanských božstev, přes znázornění historicky doložených událostí, důležitých především z myšlenkového a kulturního hlediska, až po závěrečnou vizi duchovního významu Slovanstva pro celé lidstvo. V deseti plátnech se Mucha zabýval českými dějinami: „česká epopej“ představovala ideovou osu celého díla. Mucha kladl důraz na husitství a Jednotu bratrskou, tedy etapu, kterou v souhlase s Františkem Palackým, Ernestem Denisem, Jaroslavem Bidlem a Tomášem Garriguem Masarykem považoval za nejvýznamnější.