Soudní řád správní – Právní úpravy voleb se týkají zákony upravující například soudní přezkum volebních procesů nebo některé souvislosti odměňování členů okrskových volebních komisí, popřípadě využívající volební infrastrukturu ve věcech referenda. Titul obsahuje úplná znění: - Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní Soudní řád správní V novém ustanovení § 88 zůstává zachována možnost soudní ochrany ve věcech seznamu voličů. Volič, který zjistí nesprávnost údajů vedených o něm v seznamu voličů, se může obrátit v první řadě na kterýkoliv obecní úřad s návrhem na sjednání nápravy. Je-li pochybnost oprávněná, obecní úřad údaje ověří a opraví. V opačném případě o tom vyrozumí voliče podle zákona o správě voleb, vůči čemuž může volič podat návrh na soudní přezkum. Soudní přezkum podle tohoto ustanovení se nebude týkat chyb referenčních údajů pocházejících ze samotného informačního systému registru obyvatel spadajících pod režim zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Navrhovatel se může domáhat soudní ochrany vůči obecnímu úřadu, který odmítnul provést nápravu. Nicméně s ohledem na zrušení místní příslušnosti může být obecní úřad, který je původcem chyby či nedostatku, odlišný od obecního úřadu, ke kterému volič přijde požádat o odstranění chyby. Z tohoto důvodu jsou účastníky řízení též i Ministerstvo vnitra, z titulu správce informačního systému správy voleb, a případně obecní úřad, který učinil do seznam voličů změnu, která je rozporovaná. Současně přibývá možnost soudní ochrany v případě, že není vyhověno žádosti voliče o vydání voličského průkazu, žádosti o jednorázovou změnu volebního okrsku a dále žádosti o zápis hlasování ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí, případně jeho výmaz. Žalovaným správním orgánem v tomto případě je buď obecní úřad, nebo Ministerstvo zahraničních věcí v závislosti na tom, u koho volič žádost podal; některý druh žádosti (o zápis údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku) však může být podán pouze u zastupitelského úřadu. I na tento druh soudní ochrany se volebním soudům stanovuje třídenní lhůta pro rozhodnutí, a to z důvodu, aby se volič mohl svého práva domoci ještě před hlasováním. Jde však o lhůtu třech pracovních dnů, neboť lze předpokládat, že soud bude ve většině případů pro své rozhodnutí potřebovat součinnost a podklady od správního orgánu.